Otevřená diskuse za zavřenými dveřmi

Ve čtvrtek 8. února mi volalo neznámé číslo. Hovor jsem nepřijal, ale jakmile to bylo možné, volal jsem zpátky. Na druhé straně se zpočátku nejistým hlasem ozvalo: „To je pan Čáp?“ Odpověděl jsem kladně a následoval asi osmiminutový „dialog“, ve kterém jsem dohromady mluvil asi jen minutu…

Osobou na druhé straně byl počernický občan podnikající mj. v oblasti stavebnictví, říkejme mu třeba místní stavitel. V životě jsem s ním nejednal a nikdy jsem mu nedával své telefonní číslo. S o to větším zájmem jsem poslouchal, co má na srdci. Po pár zdvořilostních větách jsem pochopil, že by ho asi mohla zajímat výstavba protihlukových stěn u dálnic vedle Horních Počernic. Dodal, že jedná za klub místních podnikatelů a že má (prý) dobrozdání od starostky Hany Moravcové k tomu, aby svolal „pracovní skupinu“, která by měla být politická… Cílem schůzky má (prý) být snaha najít shodu mezi zastupiteli na tématu silniční okruh kolem Prahy.

Odvětil jsem, že pracovní orgány (komise) vytváří rada městské části. Dále, že o takové komisi nic nevím a že v případě, že bude vytvořena a bude mi v ní nabídnuto členství, tak takovou nabídku zvážím s ohledem na své časové možnosti…

Místní stavitel ale neztrácel naději a ve svém projevu pokračoval. Sdělil mi, že schůzka se má konat 15. února a že by bylo dobré najít na výše uvedeném tématu politickou shodu ještě před únorovým jednáním zastupitelstva (26. února 2018)… Proto (pravděpodobně ze své nezištné dobré vůle) se místní stavitel rozhodl pro schůzku poskytnout své „sídlo“ (podle jeho vyjádření „neutrální půdu“), kde bychom si mohli v klidu a za zavřenými dveřmi ujasnit své názory. Účast už prý přislíbila ODS a komunisté…

Místnímu staviteli jsem řekl, že mám jinou představu o způsobu jednání zastupitelů o silničním okruhu kolem Prahy – že preferuji veřejné jednání zastupitelstva nebo veřejné slyšení, které bude otevřeno všem občanům Horních Počernic…

Místní stavitel uvedl něco na ten způsob, že „občané si můžou kecat, co chtějí“ a že si nedovede představit, že by se na výše uvedeném tématu dokázala nalézt shoda na jednání zastupitelstva – prý „tam chodí a je to masakr“.

Znovu jsem zopakoval, že na způsobu, jak o dané věci jednat a nacházet shodu, se neshodneme. Následovala už jen krátká a úsečná otázka, zda to chápe správně, že na schůzku na jeho „neutrální půdě“ a za zavřenými dveřmi nedorazím. Odpověděl jsem: „Ano.“ Tím „dialog“ skončil.

Po rozhovoru jsem přemýšlel, proč je pro místního stavitele tak důležité jednat o SOKP s opozičním zastupitelem, který je v zastupitelstvu za svoji stranu úplně sám? Proč, když tvrdil, že má dobrozdání Hany Moravcové, starostky opírající se o většinu v zastupitelstvu? Ledaže by se potichu (za kulisami a za zavřenými dveřmi) připravoval speciální scénář… V něm by se zastupitelé Šance pro Počernice rozdělili na dvě části – první, která bude i nadále prosazovat „rozumný okruh“ (dle svého volebního programu), a druhou, která z nějakých důvodů změní názor… Potom by skutečně šlo o každý hlas…

Pak mě znovu napadlo, jestli by se třeba místní stavitel nechtěl skrz svoji firmu podílet na výstavbě protihlukových stěn, až se bude stavět pokračování pražského okruhu… To by byl asi opravdu „šolich jako víno“… Ale ne, tak to určitě být nemůže… Jistě je jen důsledný a silně ho zajímá názor člověka, s nímž nikdy nejednal a jehož strana drtivě propadla v posledních komunálních volbách… Takový přístup se musí ocenit – proto skutečné jméno místního stavitele neuvedu.

Úspěchy v práci a podnikání všem poctivým a slušným lidem přeje

Vilém Čáp

zastupitel ČSSD

Článek vyšel v HPZ 3/2018