Za chyby se platí

Končící volební období Poslanecké sněmovny pozvolna přechází ve volební kampaň, v níž budou opět k vidění staré i nové politické strany a hnutí. Mezi nimi se často prosazují nové poltické projekty slibující nemožné nebo tvrdící, že se „starými politiky“ nemají nic společného. Po nasypání dostatečného množství financí do volební kampaně a PR jim to lidé občas uvěří. Bohužel, nové subjekty mají v mnoha (netvrdím, že ve všech) případech zakrýt hnutí vůdcovského typu bez jakýchkoli funkčních vnitřních demokratických mechanismů. V těchto strukturách mnohdy najdeme spousty slušných lidí, co chtějí skutečně pomáhat a pracovat pro druhé. Tito lidé ale brzy zjistí, že v politice už nejsou tak svobodní jako ve skutečném životě. Proto často mění vzorce svého chování, stávají se závislými na domnělé moci (kterou většinou stejně nemají), podléhají vlastnímu zbytnělému egu nebo mění své názory a přesvědčení za vlastní pohodlí. Pokud některé osoby v takových hnutí manipulují s ostatními a citovým (nebo jiným) vydíráním je nutí k převzetí vlastních názorů, má takové uskupení sektářské rysy. Drastickým probuzením pak bývá osobní nebo politický pád – ten nás má naučit znát svou vlastní cenu, uvědomit si vlastní chyby a pokusit se odčinit (vědomky či nevědomky) napáchané zlo. Za chyby se platí, zažil jsem to, vím, o čem mluvím.

Na celostátní úrovni takové hnutí právě nabírá na síle – lidé, kteří v něm byli z altruismu a posloužili mediálnímu obrazu nezprofanovaného a nového, už odešli, nebo právě odcházejí. Zůstávají jen ti, co z toho něco mají. Podle rozhovorů s některými lidmi mám pocit, že obdobné období čeká i naši Šanci pro Počernice.

Marketing postavila na několika úspěšných ikonách – morálních autoritách. Lidech, kterých si i já vážím za pozice, jež zastávali už před vstupem do politiky. Už z doby, kdy jsem byl malý a rodiče mě vedli k četbě, si vzpomínám na hodnou tvář paní Beňové, dodnes ředitelky knihovny. Vždy ke mně byla slušná, laskavá a ochotná. O to více mě mrzí, když vidím, že ta hodná paní, co si pamatuji z dětství, hlasuje pro nevýhodné pozemkové směny nebo pro menší informovanost zastupitelů o rozpočtových změnách… Proč? Možná proto, že má ráda svoji práci ředitelky knihovny – pozici, ze které ji v případě neposlušnosti může odvolat rada složená ze Šance pro Počernice? Ta rada, která ji každý rok schvaluje odměny? Nebo proto, že každoročně ve střetu zájmů hlasuje pro rozpočet vlastní řízené organizace? Jsou tohle ty body, co když někdo zmáčkne, změní morální autoritu, paní Beňovou, na poslušný hlasovací stroj?

Nebo paní Březinová – vstřícná učitelka, pracovitá místostarostka a manželka pana ředitele Březiny, s nímž má několik dětí. Jak se z tohoto slušného člověka stane někdo, kdo hlasuje prakticky pro cokoli, co mu paní Moravcová předloží? Je to tím, že Březinovi bydlí v bytě, ze kterého mohou dostat výpověď? Nebo proto, že by v případě neposlušnosti mohl být radou z funkce ředitele odvolán její manžel, jemuž ta stejná rada včetně paní Březinové každoročně rozhoduje o odměnách?

Nebo paní Kohoutová – pracovitá a respektovaná ředitelka zámku, kterou mají rádi snad všichni návštěvníci zámku za její práci. Proč hlasuje prakticky pro všechno, co starostka předloží? Proto, že se vším souhlasí? Nebo proto, že každoročně ve střetu zájmů hlasuje pro rozpočet vlastní řízené organizace? Nebo proto, že má ráda svoji práci ředitelky – pozici, z níž ji v případě neposlušnosti může odvolat rada složená ze Šance pro Počernice? Ta rada, která ji každý rok schvaluje odměny?

To jsou jen tři příběhy, je jich ale daleko víc. Kombinace slušnosti a naivity píše další. Vše se ale může změnit, každý má šanci. Jedinou obranou je popisovat fakta bez emocí a děkovat za každou kritiku.

Závěrem mi dovolte poděkovat O. Hrubešovi a všem statečným, co se 13. 5. zúčastnili dalšího ročníku akce Ukliďme Počernice. O tom, jak postupovat, když si jako soukromý subjekt chcete zrenovovat fotbalové hřiště, ale nechcete to platit ze svého, vás budu informovat v příštím čísle HPZ.

Krásné léto.

Vilém Čáp

zastupitel ČSSD

Článek byl zaslán k otištění v červnovém čísle HPZ. Článek nebyl uveřejněn kvůli nesouhasu rady městské části Praha 20.